Nedá mi to a chci posdílet... Dnes má můj muž narozeniny a měli jsme dnes doma krásný, dalo by se říct úplně obyčejný den a v tom byl neobyčejně krásný a plný. Tentokrát si přál neslavit narozeniny a přesto bylo letos krásné zůstat "jen" společně dlouho do odpoledne v pyžamu, sedět spolu v obýváku a skutečně být tady a teď a hluboce spolu mluvit a naslouchat si...tak jak to spolu krásně propojeně máme, když si to dopřejeme. ... A přes to, si do deníčku tohle dnes nevyberu a zapíšu si vděčnost, že jsem se rozhodla někdy o prázdninách pro sebe a uposlechla silné vnitřní volání do Laboratoria hry a také za to, že si opětovně vybírám sebe a urvu si čas pro sebe a tato sobotní propojení s vámi. Díky díky díky a Díky Vám všem, kteří tak činíte také a je tak možné tohle spolu zažívat. Dnes mi opět cinklo na tolik témat, která mám v sobě vnitřně otevřená a prozkoumávám je... cítím obrovskou vděčnost za tohle propojení. Úplně mi to nejde dát do slov, velmi to zkreslují, ale vnitřně vnímám tu obrovskou podpůrnou energii ve směřování, že i druzí to mohou vnímat tak jako já, že si všímají toho co já a to je tak silné. Děkuji za to.